Dotazy čtenářů – Téma DĚDICTVÍ

Můj otec Pavel nedávno zemřel. Za svého života měl dvě manželky. První manželka Jana a druhá žena Pavla, která s ním byla v manželství až do jeho smrti. S první ženou měl mne (Filipa) a moji sestru Janu, s druhou ženou měl syna Michala, který ale již před 5 lety tragicky zemřel. Současně s druhou manželkou měl ještě dlouhodobý paralelní vztah se svou sekretářkou a s ní má nemanželského syna Antonína. Má čtyři vnoučata – mého syna Šimona, Žanetu a Radka od mojí sestry Jany a Terezu od zesnulého syna Michala. Závěť jsme nenašli. Kdo a jak tedy bude dědit?

V tomto případě bude manželka Pavla povolána jako jeden ze zákonných dědiců v první dědické skupině. Bývalá manželka Jana nemá žádný nárok na jakýkoliv majetek z dědictví Ze zákona v této skupině také nedědí druh/družka zůstavitele – druh/družka mohou dědit jedině jako závětní dědici). Proto matka nemanželského syna nebude povolána k dědění.
K dědění budou povolány tyto žijící děti – Jana, Filip, Antonín. To, zda potomek pochází  z volného svazku (nemanželského vztahu) nehraje žádnou roli. Má stejné povinnosti vůči svému rodiči a stejná práva při projednávání dědictví jako děti manželské.
K dědění budou povoláno namísto zemřelého syna Michala žijící vnouče – Tereza.
Majetek zůstavitele se rozdělí na pět stejných dílů. Po jedné pětině majetku zdědí manželka Pavla, pětinu dcera Jana, pětinu každý ze synů Filip a Antonín a pětinu vnučka Tereza (ta byla k dědění povolána na místo svého otce Michala, který zemřel dřív než jeho otec Pavel). Kdyby Tereza měla nějakého sourozence, dělila by se ona jedna pětina ještě na dvě poloviny, a tak by Tereza a její imaginární sourozenec dostali každý po jedné desetině majetku zůstavitele.

Jak je možné vyřešit podle nového Občanského zákoníku závěť? Musí mít formu notářského zápisu nebo např. stačí, aby měla notářsky ověřené podpisy? A jak zařídit, aby se závěť po smrti zůstavitele našla, nebo aby ji nezničili dědicové?

Závěť lze sepsat i bez pomoci notáře. V takovém případě ale doporučuji, aby závěť byla sepsána alespoň za přítomností nezávislých svědků. Tito svědci nemusejí znát obsah závěti, jen osvědčují fakt, že závěť byla sepsána, a aby v případě sporu o pravost závěti a schopnost zůstavitele pořizovat svobodně o pozůstalosti svědci mohli dosvědčit zejména psychickou způsobilost zůstavitele. Lze ovšem doporučit, aby závěť byla sepsána notářem, který ji zároveň založí do centrální evidence závětí a tím pádem bude vyloučeno, že by se ztratila či po smrti zůstavitele nenalezla. Závěť není nutné zakládat, můžete jí mít doma ve svých písemnostech. Tento způsob uložení ovšem nelze doporučit – jednak se nemusí najít včas, jednak se může dostat do nesprávných rukou. V centrální evidenci závětí můžete svou závěť uschovat za 800,- Kč.

Jaké jsou náležitosti závěti a další pravidla týkající se závěti?

V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. V závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, které ji mají připadnout.
Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné.
Důležité je si uvědomit, že v závěti nemusí být rozdělen celý majetek zůstavitele.
Závěť  tedy není neplatná, pokud zůstavitel pořídil závěť jenom o části svého majetku.
Zbytek majetku, který do závěti zůstavitel nezahrnul, bude v dědickém řízení rozdělena podle pravidel pro dědění ze zákona (dědit budou osoby, jež jsou členy určité dědické skupiny – viz pravidla výše).
Zůstavitel může závětí zřídit nadaci nebo nadační fond.
Závěť se zrušuje platnou závětí pozdější – to neplatí bezvýhradně. Budou-li existovat závěti dvě, ale každá bude obsahovat odkázání jiného majetku, budou platné ačkoliv je jedna dřívější a jedna pozdější (např. zůstavitel sepíše první závěť, v níž odkáže dceři auto, a za dva roky na to sepíše druhou závěť, ve které synovi odkáže byt). Závěť lze zrušit odvoláním závěti, s tím, že odvolání musí mít formu, jaké je třeba k samotné závěti. Zůstavitel zruší závěť také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána.

Moje matka si v závěti dala podmínku, že budu dědit jen v případě, že se usmířím se svým bratrem. Slyšel jsem, že abych dědil, nic takového dělat nemusím, je to pravda?

Tato podmínka je nepřesná a není jasně stanoveno, jak má být splněna. Proto se k takové podmínce nebude přihlížet a jako zůstavitelčino dítě byste měl dědit i bez splnění této podmínky.

Již několik let mám velice napjaté vztahy se svým otcem. Vzájemné hádky ustaly až když jsme se přestali stýkat a já jsem se teď dozvěděl, že otec mluvil o tom, že mne vydědí. Jak to může udělat a jak to může odůvodnit?

Vydědit potomka může zůstavitel, jestliže potomek:
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku
d) trvale vede nezřízený život

Listina o vydědění je většinou vztažena jenom na jednoho konkrétního člověka – dítě, vnuka, pravnuka. Je ale možné listinu o vydědění sepsat i tím způsobem, že zůstavitel vyloučí dítě a všechny jeho potomky (např. „zcela vylučuji z dědictví svou dceru Janu a všechny její potomky“). Důležité je výslovné určení toho, kdo má být vyděděn. Sepíše-li zůstavitel listinu o vydědění ve znění „vylučuji z dědění svou dceru Janu“ znamená to, že dědit její podíl budou její potomci (děti a děti dětí). Co se týče ověření podpisů na listině o vydědění – není zákonnou podmínkou platnosti, aby byly podpisy ověřeny.

Můj otec mi neustále vyhrožuje tím, že mne vydědí. Co mám dělat, když to opravdu udělá?

Vydědění se daný potomek může bránit napadením závěti pro neplatnost z toho důvodu, že nebyla naplněna některá z podmínek stanovených zákonem (nestarání se o zůstavitele, neprojevování zájmu o zůstavitele, dopuštění se trestného činu, vedení nezřízeného života). Výklad podmínek, které umožňují vyloučit potomka z dědictví, musí být objektivní – např. nestarání se o zůstavitele není situace, kdy dcera vyhozená otcem z domu se tam nevrací a nedobývá se na své rodiče stůj co stůj každý den.
Vedení trvale nezřízeného života není situace, kdy syn místo života zasvěceného církvi, tak jak po něm chtěl jeho rodič – zůstavitel, má velkou rodinu a dvakrát do roka jezdí na nákladné zahraniční dovolené.

Než zemřela, nadělala moje matka spoustu dluhů u různých společností a lichvářů. Zůstal po ní dům, ale bojím se, že těch dluhů je tolik, že je nezaplatím, ani když ten dům prodám. Co mám dělat? Brzy se bude projednávat dědictví.

Jediným způsobem, jak se vyhnout přechodu dluhů zůstavitele na jeho dědice je odmítnutí dědictví. Právo odmítnout dědictví je právem každého dědice a může tak učinit do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením soudu zaslaným. Zástupce dědice za něj může dědictví odmítnout jen podle plné moci, která ho k tomu výslovně opravňuje.

Odmítnout dědictví nelze jen v jednom případě, a to tehdy pokud se dědic prokazatelně začal k majetku, jež je předmětem dědictví, jako by dědictví odmítnout nechtěl (např. do domu zůstavitele se dědic nastěhoval s celou rodinou). Odmítnout dědictví nelze s výhradami nebo podmínkami (např. „Pokud moje sestra dědictví přijme, já ho odmítám, protože nebudu ani za nic žít v jednom domě s jejím manželem“). Taktéž nelze odmítnout jen část dědictví a část přijmout (např. „Dluhy po matce odmítám, ale dům přijímám“).  Prohlášení o odmítnutí s výhradami, podmínkami nebo jenom částečné odmítnutí povede pouze k tomu, že se na takové prohlášení nebude hledět jako na odmítnutí a bude se s dědicem jednat,jakoby dědictví přijal. Odmítnout nebo přijmout dědictví lze pouze jednou – prohlášení ať už takové nebo onaké nelze odvolat.

Jak zjistím, který notář vyřizuje dědictví po mé babičce, je možnost změnit notáře, když mi nebude vyhovovat?

V okamžiku, kdy matrika obdrží úmrtní list, zašle jeho kopii na soud a ten spis přiřadí oprávněnému notáři v daném kraji podle předem stanoveného klíče. Třeba podle data narození zemřelého. Notáře přiřazuje soud kvůli zajištění objektivity a nestrannosti. Systém jejich výběru určuje většinou na rok předseda soudu v Praze nebo krajského soudu v ostatních krajských městech a tento systém je daný.

Kolik se platí notáři za vyřízení dědictví?

Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o  dědictví, které nebylo zastaveno (protože pak je odměna 400 Kč), je obvyklá cena zůstavitelova majetku, který se stal předmětem řízení o dědictví.

Vypočítává se percentuelně
z prvních 100 000 Kč základu ……………………………….. 2,0 %,
z přebývající částky až do 500 000 Kč základu …………. 1,2 %,
z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu ……….. 0,9 %,
z přebývající částky až do 3 000 000 Kč základu ……….. 0,5 %,
z přebývající částky až do 20 000 000 Kč základu ………. 0,1 %,
nejméně však 600 Kč.

S vyřízením dědictví se spojují další nejrůznější poplatky, např. odměna za zjištění stavu a obsahu závěti (250 Kč), náhrada hotových výdajů, náhrada za promeškaný čas (50 Kč za každou započatou čtvrthodinu) a další, které si pro zajímavost můžete zjistit ve .

Jak vysoká je dědická daň a jak se počítá?

Dědická daň je platba, kterou platí dědici státu. Předmětem daně je nabytí nemovitého, movitého i nehmotného majetku děděním. Až na výjimečné případy je splatná do třiceti dnů ode dne doručení platebního výměru.
Sazba dědické daně je odvislá od příbuzenského vztahu mezi jednotlivými osobami a od hodnoty děděného majetku. Základem této daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o prokazatelné dluhy zůstavitele, cenu majetku osvobozeného od daně a o některé další náklady (např. náklady spojené s pohřbem, odměna notáře).

Na vaše dotazy odpovídala Mgr. Martina Pekárková

Advokátní a mediační kancelář Mgr. Martiny Pekárkové, Nebušická 709  v Horoměřicích – v areálu sportovního centra Squash Horoměřice, tel. , www.pekarkova-advokat.cz