Jak se stanovuje termín Masopustu?

Masopust je období od svátku Tří králů (6. ledna) do Popeleční středy (Škaredé středy), od které začíná Postní období. Název Popeleční středa je odvozen od tzv. „udílení popelce“. Popelec je popel ze starých ratolestí jehněd, posvěcených na Květnou neděli předešlého roku.

Foto: Mokromasopust.cz

Popeleční středa je ale svátek pohyblivý, bez pevného data; v některých letech může připadat již na začátek února a v dalších až na březen. Takže Masopust trval v jednom roce jen měsíc a v jiném skoro dva.

Stanovení termínu závěrečného dne Masopustu, tj. masopustního úterý, den před Popeleční středou, je tak trochu matematicko-astronomická úloha.

V kalendáři se vyhledá datum, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce potom ten rok začínají v pátek po takto zjištěném prvním jarním úplňku.

Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce, odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopustní úterý je jeden den před Popeleční středou.

Na následujícím obrázku si prohlédněte, jak se mění datum Popeleční středy v jednotlivých letech:

I když je Masopustní úterý pohyblivý svátek, traduje se k němu i řada pranostik:

• Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
• Masopust na slunci – pomlázka v senci.
• Konec masopustu jasný – len krásný.
• Krátký masopust – dlouhá zima.
• Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
• Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
• Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
• Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.

Jedna předpověď ale platí vždy – ať je Masopust brzo nebo později, ať je studený nebo teplý, ať je zmrzlý nebo mokrý, vždycky po něm přijde jaro a skončí nadvláda zimy.

Čerpáno z knihy MEDARDOVA KÁPĚ (J.Munzar, 1986)