Vznik a historie projektu silničního okruhu kolem Prahy

V současné době probíhá vášniová debata o dalším postupu ve výstavbě Pražského okrhu. Odkud pochází první zmínky o silničním obchvatu kolem Prahy?

Nápad postavit pražský obchvat (tehdy nazývaný dálnicový okruh) vznikl již z 30. let 20. století. Hlavním důvodem, proč se tehdejší projektanti zabývali myšlenkou vytvoření okružní dálnice kolem hlavního města, bylo odklonění tranzitní dopravy, vzniklé po dokončení plánovaných dálnic v Čechách, které měli vést všechny přes Prahu (tahy do Českých Budějovic, Plzně, Brna, Hradce Králové, Ústí nad Labem).

Po okupaci v roce 1939, tj. v období ve kterém dohled nad výstavbou dálnic na našem území převzaly německé úřady, byly sledovány dvě varianty vedení okruhu kolem Prahy:

1. „tzv. Česká, jejíž provedení se v mnohém podobalo dnešní představě o realizaci okruhu, zejména v oblasti Suchdola a
2. tzv. Německá – tangentní, která byla poprvé zmíněna na konci roku 1939. V tomto návrhu jsou preferovány směry Lovosice – České Budějovice, resp. Plzeň – Náchod.

V roce 1941 bylo, dle tehdejšího návrhu referenta pro cizí tratě dálnic na Generálním inspektorátu německých silnic (úřad vykonávající dohled na výstavbou dálnic na našem území), rozhodnuto o Německé variantě tangentního řešení vedení okruhu kolem Prahy. Česká varianta byla zcela zamítnuta. Na jaře téhož roku byly zadány jednotlivé stavební úseky pražským firmám. Jednalo se o úseky:

I.) díl 4/1 – od Vltavy po nově určený začátek dálnice v Praze na Spořilově – úsek nebyl rozestavěn, v současnosti je po tomto úseku vedena tzv. Jižní spojka; – jednalo se o část mezi posunutým a původním začátkem dálnice – na tomto úseku byly u starého Spořilova částečně provedeny zemní práce.

II.) díl 5/0 dálnice Praha – Brno  slovenská hranice:

Projekční práce na pražském okruhu probíhaly v předstihu. Za zmínku stojí zejména předpokládané přemostění Vltavy u Zlíchova. Pro tuto stavbu byl zvolen patrový most, který měl v horním patře dvě normální vozovky dálnice, dvě vozovky pro místní automobilovou dopravu, dvě cyklistické stezky, střední dělící pruh a dva metry širokou krajnici. Ve spodním patře mostu se měla nacházet železnice, dva chodníky pro pěší a plánovaná pražská rychlodráha (metro).
Poprvé byla při přípravě projektu na našem území použita vizualizace Rankeho metodou:

Veškeré snahy o realizaci projektů byly zmařeny 30. dubna 1942. Na nátlak říšských úřadů byly zastaveny veškeré realizační práce na dálnicích na našem území (včetně okruhu). Tento zákaz platil až do skončení války. Projekční práce se zastavují až v roce 1943.

Jedinou do dnešní doby viditelnou stavbou, kterou se podařilo na plánovaném okruhu vybudovat na přelomu třicátých a čtyřicátých let, byl železniční most přes plánovanou dálnici v oblasti Kyjí na trati spojující Malešice a Běchovice. Tento most nebyl v budoucnu pro silniční okruh využit. V současné době pod ním vede místní komunikace.

Po Válce dochází k postupnému obnovování prácí na jednotlivých rozestavěných částech dálnice D1 na našem území. Vlastní práce na okruhu kolem Prahy nebyly ovšem nikdy zahájeny. Došlo pouze k přepracování projektu z tangentního na okružní s tím, že některé technické parametry byly pozměněny tak, aby celá stavba byla úspornější (jednalo se zejména o mostní objekty) . Po roce 1950 však veškeré projekční a přípravné práce opět utichají. Na našem území zůstává k tomuto roku 188 kilometrů rozestavěných a opuštěných dálnic.

Stredocech.net

Zdroj: ŘSD