Balet? To je nuda! Říká Bára Patočková, česká hokejová reprezentantka.

Přesně takhle a bez váhání odpověděla Bára Patočková, na naší otázku, proč nechodí na balet a raději hraje hokej.

Potkali jsme se společně s jejím tátou v restauraci Pod Ledem ve Velkých Popovicích, abychom vám společně přiblížili, jak vypadá život hokejistky, která vyrostla na popovickém ledě a dokázala se prosadit až do ženské hokejové reprezentace.

Báro, v polovině ledna jsi se zúčastnila s národním týmem žen do 18ti let mistrovství světa v Buffalu, kde jste skončili čtvrtí. Vzpomeneš si na svůj první zápas a gól v repre?

Jasně, bylo to loni na mistrovství světa do 18 let v Maďarsku proti Finkám a byl to vyrovnávací gól. Puk bohužel schovaný nemám.

Na dresu v reprezentaci nosíš desítku, je to kvůli nějakému vzoru?

V reprezentaci je to tak, že máme řadu čísel od jedničky do třicítky. Ta čísla jsou putovní a na mě zbyla desítka. Můj brácha, taky nosí desítku, a také Roman Červenka hrál s desítkou. Moje oblíbený číslo je, ale 88 a oblíbený hráč je Patrick Kane z Chicaga.

Kde jsi vlastně začínala s hokejem?

Táta: Děti začínaly tady v V Popovicích. K hokeji nás přivedli naši známí, kteří tady měli syna a i kvůli logistice jsme hledali něco v okolí Světic, kde bydlíme. Šli jsme s dětmi na nábor nových hokejistů. Potřebujete pouze brusle a přilbu (stačila i lyžařská helma, kterou jsme doma měli), myslím, že z počátku neměli ani hokejky. Na začátku si jenom tak bruslili. Později syna Matouše vzali do přípravky a Báru potom taky. V Popovicích hráli s bráchou do šesté třídy. V šesté jsme to zkusili, jestli by je vzali na sportovní školu v Praze na Slávii, což se nakonec podařilo.

Co trenéři ve Slavoji, a vůbec v reprezentaci?

Táta: Já myslím, že je to naprosto klíčový! Trenér musí být schopný děti nejen naučit hrát hokej, ale měl by být pro ně i vzorem.

Bára: Když je trenér dobrej, tak se mi hraje líp.

Táta: A je to i o štěstí a o tom, jestli si padnete s trenérem do oka. Měli jsme štěstí na bezvadné trenéry. V Popovicích děti začínaly pod vedením Mirka Tměje a Karla Šantrůčka a základ, který od nich dostali, byl výborný!

Co znamená dneska pro rodiče, že dítě hraje hokej? Kolik času týdně vám zabere vození na tréninky apod.?

Táta: Naštěstí máme z tohoto pohledu dobrou školu – Bára chodí na gymnázium do sportovní třídy, kde jim omlouvají všechny absence, které souvisejí se sportem. Jinak je to spoustu ježdění. Vezměte, že Bára je 6x týdně na ledě. 2x trénink na Slávii, 2x týdně v Popovicích a o víkendu 2x zápas, to znamená neustálé převážení hokejové výstroje.

Bára: Ve škole musíme mít dobrej prospěch, ale najdou se i někteří spolužáci ve třídě, kteří nestíhají skloubit školu se sportem.

Jakou má v česku perspektivu hráčka hokeje, byť hraje v reprezentaci?

Bára: Může hrát ženskou extraligu, anebo jít do zahraničí. Kdybych hrála v Americe na univerzitě, tak tam holky nic nedostávají, tam hrají při studiu. Ale naopak v Rusku nebo ve Švýcarku, tam hrají holky profesionálně. Taky jich tam několik od nás z repre hraje.

Táta: Až skončí střední školu, bude muset Bára jít na vysokou školu nebo nastoupit do práce, případně se snažit získat stipendium na vysoké škole v zahraničí, a studovat a hrát hokej tam.

Všimne si tě někdo v reprezentaci, když hraješ v uvozovkách „jen“ za Popovice?

Pro holku (ale ani pro kluka) není nezbytné být ve velkém klubu. Pokud má kvalitní tréninky, tak mnohem důležitější je hrát, prostě být na ledě. To je pro ni nejlepší, klidně v menším klubu hrát nižší soutěž, ale hrát. Kromě klubů funguje mimo svaz ještě taková nezávislá organizace, kterou vede pan Krček (http://www.divcihokej.cz/cs/ ) a ten pořádá v průběhu roku řadu akcí, kde se můžete ukázat.

Jaké jsou momentálně cíle v ženské reprezentaci?

Cílem áčka je dostat se do top divize a pak na olympiádu. Ta se vloni jen těsně nepovedla. S 18kou bychom chtěli získat na mistrovství světa zpět bronzové medaile.

Co poradit holkám nebo rodičům, kteří mají holky a chtěli by to zkusit s hokejem?

Bára: Udělat to samý, co jsme udělali my. Přijít na bruslení, a zkusit to. Pokud jí to bude bavit, tak ať jí v tom rodiče podporují ji.

Báro, a tebe to vždycky bavilo?

Bára: Jo.

Táta: Nutili jsme vás s bráchou někdy na trénink?

Bára: Já myslím, že ne, ani když jsme byli malí.

Co příští sezona a Popovice?

No zatím nevíme. Vždycky na začátku sezony řešíme, kam bych mohla jít další rok. Teď trénuju na Slávii a v Popovicích s klukama staršího dorostu, v Popovicích hraju také za starší dorost. Uvidíme, jestli bude taková věková kategorie, se kterou bych mohla hrát v Popovicích i v příštím roce.

Historie ženského hokeje v Čechách a na Moravě

Ženský hokej se v Čechách organizovaně hraje od 80. let, kdy začaly vznikat první týmy. Ty se nejdříve utkávaly na turnajích. První mistrovství republiky se uskutečnilo v roce 1985 v Klatovech a zvítězily hráčky týmu TJ Kovo Praha. Od sezóny 1986/87 se liga žen hraje pod různými názvy jako dlouhodobá soutěž se zápasy o víkendech. Mezi lety 1992 a 1996 se byly týmy rozděleny podle výkonnosti do dvou soutěží, poté se přešlo na ekonomičtější variantu jedné soutěže rozdělené do několika regionálních skupin. V sezóně 2010/11 jsou skupiny tři – dvě české a jedna moravská. Rozhodující část sezóny se hraje systémem play-off, do kterého se kvalifikují nejlepší tři týmy z Čech a vítěz moravské části soutěže.

Milníky moderní historie